---

Biodiverzita

2. 6. 2017 – 30. 7. 2017
Sochy a objekty Matouše Lipuse (*1987) formálně vycházejí z čistě klasického sochařství. Tyto nadčasové vizuální modely záměrně využívá a posouvá je do přítomnosti. Tradice formy i námětu je pro něj platformou k použití moderních materiálů. K tomuto historicky prověřenému tvarosloví přidává jemný humor a nadsázku, pramenící ze současného vnímání světa. S lehkostí propojuje „vysoké“ s „nízkým“ - neostýchá se inspirovat rustikálními motivy lidové tvořivosti a smísit je s ornamentální gotizující řezbou. Výstava v Galerii Luxfer se zaměří na reflexi fenoménu obliby městského zahradničení a rostoucího zájmu o permakulturu a s tím související snahy o potravinovou soběstačnost.
Matouš Lipus je absolventem ateliéru sochařství na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové.
Anotace: Kateřina Štroblová

DENIK.CZ

Sochař Lipus vzdal hold půdě jako předpokladu života a vysadil slunečnici
Česká Skalice – Biodiverzita znamená biologickou rozmanitost, proměnlivost všech žijících organismů a ekosystémů. Rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích. Na tomto principu postavil svou výstavu v Galerii Luxfer, která se orientuje na současné české umění, sochař nastupující generace Matouš Lipus (1987).
Autor vychází spíše z tradičního figurálního sochařství, do něhož zahrnuje prvky blízké mladé umělecké generaci. Na výstavě nazvané Biodiverzita divákům naservíroval tři související objekty. Na dřevěném soklu stojí zahradník s netradičně dlouhou motykou. „Je to proto, aby se nemusel ohýbat. Divím se, že když byla vynalezená, nikoho nenapadlo udělat ji delší. Já tady představuji budoucí generaci motyk,“ vysvětluje s nadsázkou Matouš.
Kousek dál sochař umístil jakýsi chrám na dřevěné konstrukci ve tvaru písmene U. Na jeho vrcholu autor vytvořil „truhlík“ ve stejném tvaru a zaplnil ho hlínou. Tento objekt, kterým Lipus zabrousil do historie architektury, umělec vnímá jako základ všeho živého, tedy biodiverzity. Přestože to není záměr autora, lze do záhonu na střeše chrámu něco zasadit. „Nebránil bych se tomu. Chtěl jsem ale vystavit půdu, jako předpoklad života,“ vysvětlil.
Třetím prvkem expozice je u stropu zavěšený reliéf vytvořený z netradičního materiálu, který vyobrazením připomíná jeskynní malby. Z něj vystupují různé přírodní motivy, jako například rostliny či zvířata. Jak prozradil Lipus, jsou to obyvatelé domácí zahrady. Jedna z návštěvnic vernisáže si povšimla přítomnosti kolouška. Autor přiznal, že si ho domyslel, protože na jejich zahradu nezavítal. „Reliéf je levitující objekt. Pracoval jsem tady s paradoxem, protože sochařství je vnímáno jako něco těžkého, co stojí pevně na zemi a v případě reliéfu visí na zdi,“ řekl Matouš.
Všechna tři díla umístěná v galerii mají jednotící prvek a tvoří v podstatě jeden celek zaměřený na rozmanitost života a přírodní zákony. „Žijeme v době, kdy člověk má nezpochybnitelný vliv na ekosystém. Je v jeho moci, jak se k životnímu prostředí zachová,“ dodal Lipus krátce předtím, než před domem, v němž sídlí Galerie Luxfer, zasadil a napojil vodou půlmetrovou slunečnici v souvislosti s ideou výstavy, která potrvá do 30. července.
Text: Hynek Šnajdar