Nulová energie
25. 1. – 24. 3. 2013Iveta Pilařová (nar. 1975) studovala od roku 1995 na VŠUP v Praze ateliér keramiky a porcelánu, ateliér alternativních technik a nakonec doktorské studium v ateliéru intermediální konfrontace.
Iveta Pilařová už dlouho trpí jednou z forem roztroušené sklerózy. Zhoršující stav ji pozvolna začal činit potíže při její oblíbené sochařské práci, a tak se je rozhodla využít ve svůj prospěch a použít téma pocitu nemoci a nemohoucnosti jako ústřední motiv svých děl. V rané sérii obrazů Okno zobrazovala svůj každodenní pohled z okna bytu na křižovatku. Stejný motiv, stejná křižovatka, pouze měnící se počasí a náhodní kolemjdoucí. Tísnivý pocit vězení bez viny. Její schopnost předávat své pocity s notnou dávkou vtipu a nadsázky je nevšední. Handicap, který se stal jejím hlavním tématem, jehož dojem dokáže bez zavádějících slov předat v emocionální rovině, je v jejím podání sdílný, ale bez sentimentu nebo žádosti po soucitu. Na výstavě Nezměrné sny a kroky v galerii 207 v roce 2009 jednoduše opatřila hůl figuríně z výkladní skříně, přičemž tato byla konfrontována videem defilujících důchodců o holích. Její disertační práce, Transformace handicapu uměním, se také zabývala tímto osobním tématem. Instalace byla tvořena videem, malbou na podlaze a invalidním vozíkem, vyvinutým ve spolupráci s ČVUT, který v osmičkách samostatně jezdil po galerii.
Anotace: Luděk Rathouský
